Co říct na začátek? Snad jen: sliby - chyby. Chtěla jsem tento blog rozjet, ale bohůmžel mi opět nezbyl čas, a vlastně ani nepřicházely nápady, co sem dát za články. Novou karetku ještě nemám (už 4 měsíce leží rozetkaná na zemi po mé pravici), a vikinské šaty, co jsem si šila na tom taky nejsou o moc líp (no, spodní šaty už jsou skoro hotové - stačí jen zalemovat spodek a nějak lépe vyřešit otvor na hlavu, pak mě ale ještě čekají celé svrchní šaty a výzdoba). Ano, tvůrčí činnost opravdu stojí, nebyla jsem schopná si ještě ani udělat gotický plášť, který bych teď v tomhle počasí tak nutně potřebovala....
No, tím jsem vlastně zhruba nastínila, co by možná bylo fajn dodělat a rozepsat se tu trochu o tom.. Ale do té doby, než mě opět chytne chuť něco dělat (a ne jen nepřítomně koukat do počítače), nevím co bych sem ještě přidala...
Během října a listopadu mě čeká ještě pár akcí, a to jak v historickém kostýmu (např. tento víkend Hustopeče), tak i v civilu, ovšem s obrovskou chutí utratit všechny svoje peníze (v půlce listopadu se totiž bude konat v Líšni opět Šermířská burza, no nekupte tam něco :)). Minule jsem si odtud hlavně odnesla látku na svrchní šaty a několik drobností. Uvidíme, co pěkného mi do oka padne letos.
Jinak vás asi nebudu zatěžovat různými hezkými i nehezkými chvílemi z mého života, ale přece jen se musím pochlubit alespoň dvěma důležitými událostmi - od 10.9. už jsem bakalářkou v oboru baltistika (tedy studium Pobaltí a Finska) a navíc jsem ještě od září nastoupila na archeologii, což byl vždycky můj největší sen, tak jsem si řekla, proč si ho teď zkrátka nesplnit? :)
A proč mě vlastně napadlo sem napsat tento prakticky nic neříkající článek? No, právě jsem nemocná, což vlastně znamená, že mám konečně trochu víc času, i když mě tedy štve, že se nepodívám na některé oblíbené archeologické předměty a taky, že mi to zamezuje v tréninku šermu, ale co nadělám. :)
No nebudu nic slibovat, ale snad už bude další článek trochu zajímavější....
Nechť mi bohové dopřejí opět chuť k tvůrčí činnosti!
